Kokino Nero

 

  

        Trochu odlehlý kraj za jižní hranicí Olympské riviery je městečko Kokino Nero. Název odvozený od červené barvy (Kokino) a vody (Nero). Překlad tohoto názvu jsem se dozvěděl teprve nedávno, je to zřejmě podle barvy vody za deště, která při tomto smývá načervenalou hlínu, kterou jsme tam na některých místech viděli. Tohle místo je vzdáleno od Platamonasu asi 30 km směrem na jih a na rozdíl od pobřeží u Leptokárie, zde hory končí přímo u pobřeží. Jedná se o místo turisty zřejmě trochu opomíjené, avšak pro mě mělo určitou "poezii " a nádech řeckého přímořského venkova. Vše se vyznačovalo tichem, šuměním moře, či listí stromů a procházkou pod jejich stínem. Od moře foukal osvěžující vánek, zkrátka balzám na nervovou soustavu. Poseděli jsme zde na lavičce u malého dětského hřiště složeného ze skluzavky, pár prolézaček a houpaček s výhledem na prázdné oblázkové pláže a klidnou hladinu moře.. Těžko hledat přesná slova pro popis tohoto místa, kdo by zde však hledal umělé promenády pro turisty, je na špatném místě - byť tady nějaký slabý náznak přeci jenom je.. Samozřejmě zde najdete nějaké místní obchody, pár restaurací i ubytovací zařízení, ale to bylo tenkrát (2003) vše. Klikaté úzké silnice po kterých jsme sjížděli ke Kokinu Neru, byly místy v celkem špatném stavu (asi jako u nás). Nicméně s opatrností, bez problému sjízdné.

 

  

        Na této cestě se dá nalézt pár odstavných ploch, ze kterých se nám otevřela nádherná panorama zdejšího pobřeží. Zpátky jsme se zastavili u jednoho z místních klášterů, odbočka z hlavní silnice - dolní pravé foto, bohužel bylo zavřeno, snad příště. Nicméně jsme klášter objevili čistě náhodou, ještě se nám nechtělo domů a tak jsme odbočili :-)).. Kokino Nero jsem navštívil v roce 2003 a tak se omlouvám za sníženou kvalitu fotografií, pocházejících ze scaneru nebo z kamery. WEBMASTER.